Co bych si jen přála?

To co jen díky Tobě můžu mít,

já ptát se sebe sama smím

Ale nemyslete si, že o tom jenom sním...

Potkat prince mých večerních snů,

políbit kluka mých životních dnů.

Jenže já vím, kdo to jen může být.

Jen já ho znám,

a o něm se mi každou noc zdá.

Věřte mi, není to žádný sen,

vždyt' jen Ty jsi ten,

na kterého myslím každý den

Tolik jsem v naší lásku věřila

a na tebe se každý den těšila.

Však ty jsi už přestal psát

ne, nebudu si stále lhát.

Ty mlčíš a já utírám slzy.

Zklamal jsi mě příliš brzy.

Snad chyby jenž byly mou vinou,

mrzí mě, že díky tomu si najdeš jinou.

A tak jen zlomené srdce budu malovat,

pro toho kdo mě už nebude milovat... :o(((

Jsem hřích, ty hříchu nádoba,

jsem horečka, Ty jsi má choroba,

jsem láska, Ty lásky podoba,

jsem prokletá a Ty jsi má
svoboda

Dvě slova, osm písmen, čtyři samohlásky,

Jen pár slabik, ale spousta lásky. Spousta lásky,

kterou chci ti dát,

K tomu hladit tvé vlásky a sladce spát...

Už znám vše co není,

chci být ve tvém snění,

ruce dám do tvých dlaní,

jsi má věčná paní,

co hladí mé srdce,

razí mi pečeť.

Jsi řeka, co proudí mi v těle,

děkuju vřele, cítím se skvěle.

Myslím to vážně,

ve jménu
vášně

V hlavě mám gesta,

co význam nemají.

Vidím Tvá ústa,

co skvěle líbají.

Slyším Tvá slova,

co s ničím se netají

Cítím Tvé ruce,

co strach nemají

Znám Tvé dotyky,

co něžně lechtají.

Znám okamžiky,

kdy dech se Ti zatají.

Znám všechny otázky,

na které se lidi neptají ...

Miluju, když se na mě díváš,

Miluju, když mě něžně líbáš.

Miluju, když mě tajně hlídáš,

Miluju, když mě rád vídáš.

Miluju, když mě celé tělo hladíš,

Miluju, když mě v létě ledem chladíš.

Miluju, když mě pevně objímáš,

Miluju, když se na mě podíváš.

Miluju Tvé tajné pohyby,

Miluju Tvé malé pochyby.

Miluju Tě takového, jaký jsi,

Ale proč teď tu se mnou nejsi ?

Způsobil si, že slzy v očích se mi lesknou,

že krása okamžiku mnou prostoupila,

děláš každou minutu hezkou,

Tvá láska mne naplnila.

Jsi jako duha, když déšť se sluncem se mísí,

jsi polibek, co spící princeznu vzkřísí,

jsi slza, kterou teď v oku mám,

jen abych Tě neztratila, navždy už se pláče vzdám!

Když večer sám usínám

Když večer sám usínám, dívám se na nebe,

Když se vzhůru podívám, vidím tam Tebe.

Srdci svému naslouchám, slyším jeho tlukot,

Své srdce tak poslouchám, mám k tomu důvod.

Když ráno vstávám, z krásného snu,

Když se probouzím do dlouhého dnu.

Srdci naslouchám, cítím jeho zář,

Své srdce poslouchám, vidím tam Tvou tvář.

Miluji
Tě

Ty a tvé vlasy zvoucí k pohlazení,

ty a tvé oči, nad které není,

ty a tvá ústa plná smíchu,

ty a mé tělo toužící po dotyku.

Ty a má hlava co z tebe se točí,

ty a otázka v mých modrých očích,

ty a vystrašené srdce mé,

že moje dlaň nikdy nebude v té tvé.

Ty a můj sen, co den za dnem sílí,

já vím, že láska jednou dojde k cíli,

mé slzy už jsou dávno pryč,

jak k tvému srdci najdu klíč.

Tak odhazuji všechny stesky ven,

vždyť po každé noci zas příjde nový den

Jsi má něžná jistota,

pro kterou ráno vstávám,

jsi má hříšná myšlenka,

se kterou si v duchu hrávám.

Jsi jako hudba,

kterou si v duchu broukám,

vidím Tě ve všem,

na co s radostí se koukám.

Už jsi pro mě droga každý den Tě musím mít,

potřebuji Tvoji touhu,něhu,

abych mohla šťastná
být!

Proč, když někoho miluješ,

je to těžší, než-li sám chceš?

Proč, když někoho miluješ,

je to horší než stavit věž?

Proč, když někoho rád máš,

vady ihned nepoznáš?

Proč, když někoho rád máš,

o krásu se zajímáš?

Proč, když se ti někdo líbí,

věříš všemu, co ti slíbí?

Proč, když se ti někdo líbí,

neuvidíš žádný chyby?

Proč, když najdeš tu pravou lásku,

hledíš na ní jak do obrázku?

Proč, když najdeš tu pravou lásku,

vždy prohraješ s osudem
sázku

A-jako anděl,kterým ses mi zdál

B-jako budoucnost,cos mi sliboval

C-jako cit,který si měl

D-jako dar,co dát si mi chtěl

E-jako emblém,co v srdci máš

F-jako fotka,co v lásce znáš

G-jako genius,co v lásce se vyzná

H-jako hříchy,které si přizná

CH-jako chvíle,kdy něžnost jsme znali

I-jako intimnost,co jsme si přáli

J-jako jistota,když zrady se lekám

K-jako kouzlo,na které pořád čekám

L-jako láska,co v srdcích je vyryta

M-jako možnost,jenž v tobě je ukryta

N-jako něha,tu láska si žádá

O-jako oči,které mám pořád tolik ráda

P-jako polibek,co sladce chutná

R-jako radost,která je nutná

Ř-jako řádky,co jsi mi psal

S-jako slzy,cos kvůli mě vyplakal

Š-jako štěstí,co nezná čas

T-jakou touha,která vím,že je pořád v nás

Z-jako zima na severním polu

Ž-jako život,kterým jsme mohli jít
spolu

Nikdy víc jsem nechtěla žít,

nikdy víc jsem stebou nechtěla být.

Nikdy víc jsem nechtěla umřít,

nikdy víc jsem se ti nechtěla zavřít.

Nikdy víc jsem si tak nevšímala tvé krásy,

nikdy víc jsem nechtěla pohladit tvé vlasy.

Nikdy víc a já vím proč,

jsi krásný a milý a já cvok!

Chtěla jsem napsat ještě něco dalšího,

ale nenacházela jsem slov.

Toto mi stačilo,

Jsem šťastná, že Tě mám,

ráda si s tebou povídám.

Jsem šťastná,když se s tebou večer procházím

a ráno ve tvé posteli se nacházím.

Jsem šťastná, že mě miluješ,

Tvé srdce mi rád daruješ.

Jsem šťasná, že cítím tvé srdce,

to je důkaz lásky
přece

Našla jsem lásku,
našla jsem tebe.
Jsi pro mě štěstí,
co spadlo z nebe.
Tvé city jsou něžné,
čisté jak sníh.
Láska je složená
z chvílí neskutečných.

Znamenáš pro mě více
než si myslíš.
Když nejsi se mnou,
hrozně mi chybíš.
Řekl jsi mi: "Miluji tě!"

Nejkrásnější vyznání,
co mohla jsem si přát.
Doufám jen, že myslel jsi to
vážně a napořád...

Miluji Tě,
jen Ty jsi láska má,
ta něžná, vzrušující,
jediná.

Miluji Tě stále víc,
každý den toužím stokrát to říct,
že jen s Tebou lásku prožívám
a s Tvým jménem na rtech
vstávám i usínám.

Miluji Tě,
tak nenechávej mne už samotnou,
přijď a do svých dlaní vezmi ruku mou.
Bez Tebe se mé srdíčko souží,
zašeptám Ti do ouška, po čem touží
a jak moc Tě miluji...

Jsi krásné ráno plné slunce,
jsi rozžhatá svíčka,
která voní sladce.

Jsi krásný sen,
co se mi zdává,
jsi kvítek,
co ve větru mi mává.

Jsi moje zlaté sluníčko,
jsi šíp,
co probodl mi srdíčko.

Jsi zima plná sněhu,
jsi ten,
co ve mě probouzí něhu.

Jsi tropický ostrov,
který leží v moři,
jsi hvězda,
která v noci jasně hoří.

Jsi to Ty a já po Tobě toužím.

Lásko, když tě vidím,
oči se mi plní slzamy štěstí...
krásné myšlenky k sobě vodím
a mé srdce svírají Tvé pěsti.

Lásko, když slyším,
jak sametový máš hlas...
z Tvých slov poznám,
že od ostatních se liším
a den co den věřím v nás.

Lásko, když dotýkám se Tvých rtů svými,
hřeje mne u srdce,
všude vnímám jen světlo, žádné stíny,
jsme jak ptáci bez klece.

Ptáci, co odletí si krajinou,
bok po boku, cestou nejinou,
pod křídly cítí svobodu,
oba jsou tu ze stejnou důvodu...
... milují se.

Jsi má něžná jistota,
pro kterou ráno vstávám,
jsi má hříšná myšlenka,
se kterou si v duchu hrávám.

Jsi jako hudba,
kterou si v duchu broukám,
vidím Tě ve všem,
na co s radostí se koukám.

Už jsi pro mě droga,
každý den Tě musím mít,
potřebuji Tvoji touhu, něhu,
abych mohla šťastná být!

Jsem šťastná, že Tě mám,
ale každou noc Tě postrádám.
Postrádám Tě vedle sebe,
Ty víš, že miluji jen Tebe!
Tak spinkej sladce zlatíčko
a mysli na mě maličko,
zavři očka a jdi spát,
vždyť víš,
že Tě tu někdo má moc rád!

Víčka jsou těžký, chce se mi spát.
Poslední pusinku chtěl bych ti dát.
Polibek před spaním na dobrou noc.
Ty moje myško, mám tě rád moc.
Ale to nejde, jinde dnes spíš.
Snad jak já o tobě i ty o mně sníš.

Miluji Tě moc a moc,
chci být s Tebou každou noc.
Jsi má láska jediná,
s Tebou se mi krásně usíná.

Je večer, už se stmívá,
na ústa tvá tě líbá, ten kdo tě má rád.
Já mít kouzelný prsten, ty víš co bych si přál,
polibek na dobrou noc ti dát a vedle tebe usínat.

Zlatíčko moje, chybíš mi moc,
vždycky když usínám, každičkou noc.
V postýlce hajám si, přemýšlím o nás dvou,
ptám se kdepak jsi, a ne jen tak náhodou.
Láska je nádherná, když v srdci tě mám,
posílám dobrou noc, pomalu usínám...

Až slunce zapadne tam v dáli,
já budu vzpomínat, jak jsme se na sebe smáli.
Až oblohu pohltí hustá tma,
budu vzpomínat na nás dva.
Až se mi oči zavřou spánkem,
já chtěla bych být jen vánkem.
Vánkem co k Tobě přiletí,
a splyne s Tebou v jedno obětí.

Láska je jako sen...z řídka se vrací z nitra ven...
A když už do něj upadnem,nechcem z něj jít zpátky ven...
Když jdeme spolu sadem krasným,na první pohled opuštěným..Však první
pohled zdání klame,je plný lásky neomylné.....
Ruku v ruce spolu jdeme a něžne se milujeme.
Chceme spolu pořád býti,prsten na ruce míti.
Však nejkrásnější na tom vsem je,že to neni sen, ze je to,dnešní
svatební den.....

Láska je jako hod kostkou,

můžeš při ní prožít bolest krotkou.

Láska je i krásná jako růže,

když zjistíš že miluješ toho muže.

Záleží na tom jestli lásku chcete,

pak už jen jestli s vámi nezamete.

A kdo nepoznal lásku,

ten nepoznal srdce ani život.